Eva Josefíková studovala angličtinu v Londýně

Nutkání sebrat se a odjet sama do zahraničí jsem v sobě měla už dlouho. Zkusit si, jak a jestli to sama zvládnu, naučím se fungovat v cizí zemi s cizími lidmi. Prostě zkouška dospělosti. Bohužel, po maturitě, kdy k tomu byla skvělá příležitost a čtyři měsíce času, byla tato moje touha ještě v latentním stádiu. Pak nastal kolotoč škola-divadlo-natáčení a dalších pět let jsem z Prahy skoro nevytáhla paty.

Během posledního roku se ale stalo několik věcí, které mě utvrdily v tom, že odjet prostě musím, jinak zůstanu poloviční. Kamarádi začali odjíždět na Erasmy, odkud se vraceli plní nových zkušeností a zážitků. Přiváželi s sebou nové zahraniční známé, kteří byli skvělí lidi, ale já jsem si s nimi nedokázala svobodně povídat, protože moje angličtina prostě nestačila. A když jsem pak začala lítat do Dánska a natáčet tam se štábem a herci, kteří všichni mluvili perfektní angličtinou, začala jsem se tam za sebe regulérně stydět.

Zní to jako klišé, ale je to pravda, že kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. A mně trvalo dlouho pochopit, že mateřština se do toho fakt nepočítá. Tak jsem vyrazila do Londýna, vybrala jsem si na několik doporučení školu Experience English a pak se jen nechala neustále překvapovat. Prvním a zásadním šokem bylo, že mě zařadili rovnou do skupiny C1, mírně pokročilí. Chvilku jsem to rozdýchávala, ale dostali jsme skvělého učitele Kima a já se začala brzo chytat. Bavilo mě sledovat svoje pokroky a snad poprvé mě bavilo se učit. Protože to učení neprobíhalo jen ve škole nebo na koleji nad knihou, ale nonstop. Ve městě, na výletech, u televize, v divadle, v kině, v galeriích, s přáteli na pivu.. Přijela jsem v době letních prázdnin, takže věkový průměr spolužáků byl kolem osmnácti let. Bylo ale příjemné s nimi na čas omládnout a trochu s nadhledem sledovat jejich denní radosti a starosti. Našla jsem tam spoustu přátel z různých koutů světa, se kterými jsme neustále v kontaktu a už plánujeme, v kterém městě se zase na kurzu příští rok sejdeme. Poznala jsem Londýn turistický i obyčejný. Soho, Camden Hampstead, Kingston, Kew Gardens..

Snažila jsem se ze svého pobytu vytěžit maximum, a to se mi, myslím, povedlo. Poznala jsem světovou metropoli, našla nové přátele, zlepšila si jazykové schopnosti a hlavně jsem se utvrdila v tom, že jsem měla vyjet už dávno a dala si předsevzetí, že budu jezdit každý rok.